Zadej datum startu, uprav délky fází — a uvidíš, kdy se bude stříhat a kdy budeš mít úrodu hotovou ve sklenici. Zdarma a bez registrace.
Hodnoty jsou orientační pro fotoperiodickou odrůdu. Klíčení tu zahrnuje i fázi sazenice, proto těch deset dnů — samotné semínko vyklíčí za jeden až pět dnů. U samonakvétacích odrůd udává šlechtitel celkovou dobu od klíčení; tu rozděl mezi vegetaci a květ.
| Typ | Vegetace | Květ | Celkem |
|---|---|---|---|
| Samonakvétací | 3 týdny | 7 týdny | 89 dny 12,7 týdny |
| Fotoperiodická, krátká vegetace | 6 týdny | 9 týdny | 127 dny 18,1 týdny |
| Fotoperiodická, dlouhá vegetace | 8 týdny | 11 týdny | 157 dny 22,4 týdny |
Včetně sušení. České zdroje uvádějí pro celé pěstování zhruba tři až pět měsíců a pro samonakvétací odrůdy sedm až dvanáct týdnů — obojí sem zapadá.
Tyto kalkulačky ti dávají orientační hodnoty, se kterými můžeš dál pracovat. Nenahrazují měření na místě ani odbornou radu — všechny údaje bez záruky.
Většina návodů končí u data sklizně. Jenže mezi ustřižením a tím, kdy si můžeš úrodu opravdu vzít, leží ještě deset až čtrnáct dní sušení — a další týdny, pokud necháš palice zrát ve sklenici.
Proto tenhle plánovač ukazuje dvě data: kdy se stříhá a kdy je hotovo. Ta druhá je ta, kterou ve skutečnosti plánuješ — podle ní si člověk bere volno, chystá sušárnu nebo počítá, jestli to stihne před dovolenou.
Rozdíl je větší, než se zdá: u běžného pěstování jde skoro o dva týdny. Kdo počítá jen ke sklizni, minul se o celou fázi, ve které se navíc rozhoduje o kvalitě.
Klíčení a sazenice — semínko vyklíčí za jeden až pět dnů, ale rostlina je pak ještě sazenice a na vegetaci si nějakou dobu počká. Proto tu stojí deset dnů: je to obojí dohromady, ne jen prasknutí semínka.
Vegetace je jediná fáze, kterou u fotoperiodických odrůd řídíš ty. Trvá tak dlouho, jak chceš — čtyři týdny u malého stanu, osm i víc, když chceš velké rostliny. Tady se rozhoduje, jak velká rostlina bude, protože v květu ještě zhruba zdvojnásobí výšku.
Květ začíná přepnutím na 12/12 a jeho délka je vlastností odrůdy — obvykle osm až deset týdnů, u sativ i podstatně víc. Tuhle dobu neuspíšíš; údaj šlechtitele je dobré brát spíš jako spodní hranici.
Sušení trvá deset až čtrnáct dní při zhruba 18 °C a 60 % vlhkosti. Rychlejší sušení pozná každý na chuti, pomalejší zvyšuje riziko plísně — je to fáze, kde se spěch vrací nejdřív.
U samonakvétacích odrůd nerozhoduješ o délce vegetace — rostlina začne kvést podle věku, ne podle světla. Šlechtitel proto udává jedno číslo: celkovou dobu od klíčení do sklizně, obvykle sedm až dvanáct týdnů.
V kalkulačce nahoře to zadáš tak, že tuhle celkovou dobu rozdělíš mezi vegetaci a květ — typicky zhruba tři až čtyři týdny vegetace a zbytek na květ. Součet je to, co sedí; přesné rozdělení uvnitř tolik neváží.
⚠ A jedna věc, která u samonakvétacích platí dvojnásob: ztracený čas se nedožene. Fotoperiodická rostlina počká ve vegetaci, když něco nevyjde. Samonakvétací kvete dál podle kalendáře — týden strádání v růstu se propíše přímo do sklizně.
Datum z kalkulačky je plán, ne předpověď. Nejčastěji se posune květ: údaj šlechtitele bývá optimistický a mnoho pěstitelů stříhá o týden až dva později, protože trichomy ještě nejsou tam, kde je chtějí mít.
Druhý zdroj posunu je vegetace — u fotoperiodických odrůd ji prodlužuješ nebo zkracuješ podle toho, jak rostliny vypadají, a to je v pořádku. Klima mimo rozsah růst zpomalí, aniž by to bylo hned vidět; kde se má tvoje fáze pohybovat, ukáže VPD kalkulačka.
Ber proto výsledek jako rámec, ne jako termín. Praktické je počítat s týdnem rezervy na každé straně a plán upravit, jakmile rostliny ukážou, kam to jde.
U fotoperiodické odrůdy zhruba tři až pět měsíců od zasazení po hotovou úrodu — v přednastavení kalkulačky nahoře 127 dnů. Samonakvétací odrůdy stihnou totéž za sedm až dvanáct týdnů. Do obou čísel je započítané sušení; bez něj bys byl asi o dva týdny dřív, jenže hotovo ještě nemáš.
Datum se plánuje, ale zralost se měří na rostlině, ne v kalendáři. Rozhodují trichomy: dokud jsou čiré, je brzy; mléčně zakalené znamenají vrchol účinku, jantarové posun k tlumivějšímu efektu. Většina pěstitelů stříhá, když je většina trichomů mléčná a část jantarová. Datum z kalkulačky ti řekne, kdy se na to připravit — potvrdí to lupa, ne kalendář.
Protože pole zahrnuje i fázi sazenice. Samotné semínko vyklíčí za jeden až pět dnů, ale rostlina pak ještě několik dní roste jako sazenice, než začne skutečná vegetace. Kdybys počítal jen klíčení, vyšel by ti celkový termín zhruba o týden dřív, než jaká je realita.
Deset až čtrnáct dní při zhruba 18 °C a 60 % vlhkosti. Rychlejší sušení je poznat na chuti, pomalejší zvyšuje riziko plísně. Po usušení bývá ještě zrání ve sklenici — to trvá další dva až čtyři týdny a v kalkulačce zahrnuté není, protože si ho každý řídí sám.
Podle toho, jak velké rostliny chceš a kolik máš místa. Čtyři týdny stačí do malého stanu, šest až osm je běžný kompromis. Počítej s tím, že rostlina v květu ještě zhruba zdvojnásobí výšku — vegetace je to místo, kde se rozhoduje, jestli se ti nakonec vejde pod svítidlo.
Ano, jen se zadává jinak. Samonakvétací rostlina kvete podle věku, ne podle světla, takže šlechtitel udává jednu celkovou dobu — obvykle sedm až dvanáct týdnů. Rozděl ji mezi vegetaci a květ, typicky tři až čtyři týdny na vegetaci a zbytek na květ; důležitý je součet.
Nejčastěji proto, že údaj šlechtitele o délce květu bývá optimistický a řada pěstitelů stříhá o týden až dva později. Druhým zdrojem posunu je vegetace, kterou u fotoperiodických odrůd upravuješ podle toho, jak rostliny vypadají. Počítej s týdnem rezervy na každé straně.
Ano, se stejnými fázemi i stejným započítáním sušení. V aplikaci navíc plán běží vedle deníku: fáze se přepínají podle skutečnosti, takže vidíš, jak se od plánu odchyluješ, a příště odhaduješ přesněji.
V aplikaci CRIS si k plánu vedeš i skutečný průběh: fáze, klima, zálivku a nakonec naváženou sklizeň. Kompletně offline, bez účtu a bez reklam.