Kapitola 3 z 6
Teď rostlina roste rychleji, než už kdy poroste — a všechno, co v téhle době uděláš s jejím tvarem, rozhodne, kolik palic pak unese. Po přechodu do květu je struktura daná.
Listy dostávají víc prstů — nejdřív tři, pak pět, později sedm — a rostlina zakládá v každé úžlabí nový výhon. Neroste už jen nahoru, ale do šířky.
Je to taky okamžik, od kterého unese výrazně víc: víc světla, víc vody, víc živin. Zdrženlivost, která svědčí semenáčku, rostlinu v téhle fázi brzdí.
O tom, jak velká rostlina bude, rozhodují kořeny — a květináč, který zůstane malý, ji zastropuje. Naopak příliš velký květináč není na začátku výhoda, protože mokrá zemina, kam nedosáhne kořen, vysychá jen pomalu.
Proto se přesazuje po krocích, obvykle jednou až dvakrát za tuhle fázi. Chvíli poznáš na rostlině: pije-li znatelně rychleji než před týdnem, substrát je prokořeněný.
Po přesazení dva dny nic neměň. Žádné hnojivo, žádné tvarování. Rostlina přesun většinou snese bez příznaků, ale zrovna teď má práce dost.
To je vlastní rozhodnutí téhle fáze a nemá obecně platnou odpověď — stojí na tvojí výšce. Jako pravidlo platí, že rostlina po přechodu do květu ještě zdvoj- až ztrojnásobí výšku. Kdo přepne u metru, plánuje na dva až tři.
Počítej zpátky od výšky svého stanu, mínus lampa a odstup pod ní. Co zbude, děleno třemi, je zhruba výška, ve které bys měl přepnout.
Druhá veličina je čas: čtyři týdny vegetace dají jinou rostlinu než dva. Kdo plánuje termín sklizně, posune si ho každým týdnem růstu přesně o ten týden.
⚠ U samonakvétacích odrůd rozhodnutí odpadá: přepnou samy, nezávisle na světelném režimu. Tvarování tam používej zdrženlivěji, protože rostlina nemá čas se zotavit.
Nedotčená rostlina vytvoří jeden dominantní vrchol a pod ním menší výhony. Pod lampou to nevyhovuje: vrchol dostane moc světla a zbytek málo. Tvarování to přerozdělí.
Rostlina roste lampě naproti a vzdálenost, která minulý týden seděla, tenhle týden už neplatí. To je ten úkon, který v téhle fázi pravidelně opakuješ.
Moc blízko poznáš podle listů zvednutých do misky a vybělených špiček přímo pod lampou; moc daleko podle natažených rozestupů mezi patry listů.
Kolik světla opravdu dorazí dolů, změříš luxmetrem a přepočítáš — hodnota klesá s druhou mocninou vzdálenosti, takže poloviční vzdálenost neznamená dvakrát tolik světla, ale čtyřikrát.
Spouští se délkou svícení: z dlouhých dnů vegetace na dvanáct hodin světla a dvanáct hodin tmy. Tmavá fáze musí být nepřerušená — krátké světlo uprostřed může přechod narušit.
Vidět to není hned. Rostlina se nejdřív dál natahuje, často týden nebo dva; teprve pak se na výhonech ukážou první bílé chloupky. Právě to natažení je důvod pravidla výše.
Od přechodu se mění i cílové hodnoty: nižší vlhkost, jiné poměry živin. To je téma další kapitoly.
Čtyři věci: každé přesazení i s velikostí květináče, každý zásah do tvaru, výšku při přepnutí na 12/12 a den přepnutí.
Výška při přepnutí je nejcennější poznámka celého kola. Příště budeš vědět, jestli jsi přepnul moc brzy, nebo pozdě — a na tom ztroskotá většina stanů, ne na světle a ne na hnojivu.
Tak dlouho, jak ji necháš trvat — u fotoperiodických odrůd rozhoduje světelný režim, ne rostlina. Obvyklé jsou tři až osm týdnů. Co to udělá s termínem sklizně, ukáže plánovač sklizně.
Totéž co vegetativní fáze nebo fáze růstu — běžná zkratka mezi pěstiteli. Jde o dobu mezi semenáčkem a květem, kdy rostlina dělá jen listy a výhony.
Když rostlina dosáhla zhruba třetiny až poloviny plánované konečné výšky — potom ještě zdvoj- až ztrojnásobí. Omezující je využitelná výška pod lampou, ne stáří rostliny.
Ohýbání je šetrnější a nestojí růst, zaštipování zasáhne strukturu silněji. Hodně lidí obojí kombinuje. ⚠ U samonakvétacích pokud možno jen ohýbat: nemají čas se ze střihu zotavit.
Většinou jednou až dvakrát. Signál není kalendář, ale spotřeba vody: pije-li rostlina znatelně rychleji než dřív, květináč je prokořeněný.
Výrazně víc než semenáček, ale ještě ne tolik jako v květu. Cílové rozpětí podle fáze — a co tvoje vzdálenost lampy opravdu dodá — stojí na stránce o PPFD a DLI.
Skoro vždycky malým množstvím světla: rostlina se natahuje k lampě. Méně často přílišným teplem. Když vzdálenost zkrátíš, hlídej pak vybělené špičky listů — to by byl druhý extrém.
S mírou. Velké listy, které úplně zastiňují výhon, můžou pryč. ⛔ Kdo odlisťuje ve velkém, bere rostlině plochu, kterou růst vůbec pohání — škoda je větší než zisk světla.
Ne. Začnou kvést nezávisle na světelném režimu, obvykle po dvou až čtyřech týdnech. Proto zůstává režim stejný po celé kolo — a zásahy do struktury dělej brzy a zdrženlivě.
Podle malých bílých chloupků v úžlabí listů — prvních blizen. Ukážou se týden až dva po přepnutí. Do té doby se rostlina dál natahuje, což je normální a patří to do plánu.
Kdy přesazeno, kdy zaštípnuto, jak vysoko při přechodu na 12/12? CRIS to podrží, offline a bez účtu. Tohle jediné číslo rozhodne při dalším kole víc než jakákoli tabulka.