Kolik stojí pěstování? Náklady na gram

Šest položek, ze kterých se cena skládá

Většina výpočtů se zastaví u elektřiny. Je to největší opakovaná položka, ale je to jen polovina celku. Celé je jich šest: elektřina, hnojiva, substrát nebo zemina, semena nebo řízky, spotřební materiál a podíl vybavení.

Sečtené dají, kolik stálo jedno pěstování. Vydělené suchou sklizní dají číslo, o které jde doopravdy: cenu za gram. Jen to se dá poctivě porovnat mezi dvěma pěstováními — celková částka sama o sobě neříká nic, dokud vedle ní chybí sklizeň.

Střední stan s lampou 240 wattů vyjde za 90 dní zhruba na 3 326 Kč za elektřinu, k tomu asi 2 500 Kč za hnojiva, substrát, semena a drobnosti, plus 1 200 Kč podílu vybavení na tohle pěstování. Dohromady 7 026 Kč. Při 216 gramech suché sklizně to vychází na 32,53 Kč za gram.

Vybavení se rozpočítá, nepřičítá se celé

Tady se výpočty rozcházejí, a to na obě strany. Půlka dá stan, lampu i ventilátor celé do prvního pěstování — první gram pak stojí 82,53 Kč a pěstování vypadá draze. Druhá půlka vybavení vynechá úplně, a pak to vypadá levněji, než to je.

Obojí je špatně a řešení je stejné, jaké na své stroje používá každá firma: odepsat je. Pořizovací cena se vydělí počtem pěstování, která podle odhadu vydrží. Vybavení za 12 000 Kč, které přečká deset pěstování, stojí jedno pěstování 1 200 Kč — ne 12 000 a ne nic.

Kolik pěstování počítat, je poctivý odhad, ne věda. Deset pěstování při dvou až třech sklizních ročně jsou zhruba čtyři roky: u stanu a ventilátoru spíš opatrné, u levné LED optimistické. Pokud si nejsi jistý, spočítej to jednou s pěti a jednou s patnácti a podívej se, o kolik to výsledkem pohne. Obvykle o míň, než se čeká.

Nejdražší chyba je pod zlomkovou čarou

Veškerá pozornost jde na náklady, přitom jmenovatel rozhoduje o výsledku stejně silně. A právě tam se stává ta drahá chyba: čerstvá váha místo suché.

Mezi nimi je rozdíl čtyř až pětinásobku. Když zvážíš 1 000 gramů čerstvě ustřiženého materiálu a počítáš s tím, vyjde ti pětina skutečné ceny za gram. Po usušení obvykle zbude 200 až 250 gramů. Kolik zbude tobě, spočítá kalkulačka výnosu z čerstvé váhy.

Druhá věc ke jmenovateli: počítá se jen to, co si necháš. List, který skončí při úpravě, a to, co plesniví, není sklizeň. Číslo, které patří do kalkulačky, je to, co po usušení a úpravě zbude ve sklenici.

Elektřina — největší opakovaná položka

Za celé pěstování je elektřina v téměř každé sestavě největší jednotlivou položkou, obvykle polovina až dvě třetiny průběžných nákladů. V příkladu nahoře je to 3 326 Kč z 5 826 Kč.

To číslo na faktuře nenajdeš, musí se spočítat: watty krát hodiny krát dny krát cena, a zvlášť pro lampu a ventilátor, protože ventilátor běží čtyřiadvacet hodin denně. Od toho je kalkulačka spotřeby elektřiny — její výsledek patří do prvního pole nahoře.

Jedno upozornění, které tady šetří peníze: wattáž na krabici od LED bývá málokdy ta skutečná. Lampa prodávaná jako „600 W" si často bere 100 až 150 wattů. Kdo počítá s reklamním číslem, nafoukne si náklady na elektřinu — a s nimi i cenu za gram.

Hnojiva, substrát a semena — míň, než se zdá, ale ne nula

Hnojiva se skoro vždycky přeceňují. Láhve vypadají draze, ale vydrží dlouho: sada za 1 000 až 1 500 Kč obvykle pokryje několik pěstování, protože dávkování jde v mililitrech na litr zálivky. Na jedno pěstování se obvykle skončí na 500 až 1 000 Kč.

Substrát je spotřební věc a vrací se pokaždé, zhruba 400 až 800 Kč na pěstování u tří nebo čtyř rostlin. Kdo pěstuje hydroponicky, vymění tuhle položku za živný roztok a médium — řádově to vyjde nastejno.

Semena mají ze všech položek největší rozptyl: od pár set korun po víc než pět set za kus. Řízky z vlastní matky nestojí prakticky nic kromě trochy elektřiny a času — jsou jediná cesta, jak tuhle položku natrvalo srazit skoro na nulu.

Pod ostatní patří všechno drobné, co se jinak nepozorovaně rozuteče: květináče, misky, síť, pH kapky a kalibrační roztok, náhradní filtry, nůžky. Jednotlivě si jich nikdo nevšimne; dohromady je to 200 až 600 Kč na pěstování.

Proč větší stan vyjde levněji na gram

Tabulka nahoře ukazuje něco, co nejdřív jde proti intuici: čím větší sestava, tím levnější gram. Malá vyjde na 41,47 Kč, střední na 32,53 Kč a velká na 29,48 Kč — přestože se celková částka víc než ztrojnásobí.

Důvodem jsou položky, které s velikostí nerostou. Ventilátor si v malém stanu bere skoro totéž co ve velkém. Stan nestojí úměrně víc na metr čtvereční. A pěstování trvá v obou případech stejně dlouho. Ty pevné náklady se rozloží na větší sklizeň — a přesně to sráží cenu za gram.

Z toho neplyne, že větší je vždycky lepší. Efekt funguje jen tehdy, když se plocha opravdu zaplní. Lampa 480 wattů nad dvěma rostlinami spotřebuje totéž co nad šesti a vrátí zlomek sklizně — tam se počty obrátí. Využít celou plochu je nejsilnější páka na cenu za gram, a nestojí nic.

Poctivé číslo vyjde až po pár pěstováních

Před prvním pěstováním je každý výpočet nákladů odhad — ještě neznáš své výnosy ani vlastní spotřebu. Kalkulačka nahoře odpoví na otázku dopředu, dost dobře na to, aby se dalo rozhodnout.

Poctivé to bude, až za tím budou skutečná čísla. A k tomu si někdo musí zapisovat: který nákup patřil ke kterému pěstování, kolik elektřiny proteklo v jakém období, co na konci zbylo suché. Ručně je to otrava, a proto to skoro nikdo nedělá — číslo, které zajímá každého, je to, které nikdo neeviduje.

V aplikaci CRIS to běží samo: nákupy padnou ke správnému pěstování, hnojicí plán započítá spotřebu, stan se odepisuje podle času a sklizeň je v deníku stejně. Na konci ukáže přehled nákladů tvou vlastní cenu za gram — a rozbor ukáže, jestli tohle pěstování vyšlo levněji než minulé.